Dobrovolný svazek obcí Svazková škola Malše tvoří 10 obcí ležících jižně od Českých Budějovic v malebné krajině podél řeky Malše, v regionu Novohradsko-Doudlebsko. Obce spojuje silná regionální identita a řada společných zájmů.

Počet obyvatel obcí svazku činí více než 5 tisíc a pohybuje se od více než 1 500 u největšího Roudného až po necelých 200 u nejmenší Borovnice.

Obce si nechaly vypracovat demografickou studii, která předpovídá nárůst na více než 8 tisíc obyvatel do roku 2033 (ve střední variantě). To byl významný důvod, proč začít uvažovat o nové škole. Dalším důvodem je rostoucí naplněnost budějovických škol, které pro obce svazku dlouhá léta i desetiletí sloužily jako spádové, nyní ale děti zvenku postupně přestávají přijímat.

Proto byl v srpnu 2023 oficiálně založen Dobrovolný svazek obcí Svazková škola Malše. Rovněž byl zvolen vhodný pozemek – krásná moderní škola tak nahradí nevzhledný brownfield ve Vidově, bývalou úpravnu vody. Také vznikla architektonická studie nové školy a vizualizace.

Svazku se následně podařilo získat první dotaci 200 milionů korun ze Státního fondu životního prostředí a rozjela se řada dalších nezbytných kroků, které by měly ve finále vést až k otevření nové školy k 1. 9. 2028.

Představitelé svazku

Kteří starostové stojí v čele jednotlivých obcí tvořících „Dobrovolný svazek obcí Svazková škola Malše“? A proč považují nově chystanou svazkovou školu za důležitou?

Výbor svazku:

Tomáš Šedivý, předseda svazku a starosta obce Vidov (ve funkci starosty od roku 1998):

„Považuji projekt za výzvu pro náš region k jeho posunu do 21.století, a to jak zvolenou progresivní technologií stavby – tedy dřevostavba v pasivním energetickém standardu – tak pozitivním vlivem na sounáležitost obyvatel a mladé generace v našich obcích s místem, kde žijí. Zároveň může být samotná spolupráce obcí na tomto projektu základem pro jiné společné projekty v budoucnosti.“

Marek Prokeš, člen výboru svazku a starosta obce Nová Ves (ve funkci starosty od roku 2014):

„Z ekonomického hlediska dávají takovéto projekty rozhodně smysl. Z pohledu vzdělání to vidím tak, že dnešní doba je informační a těch informací je k dispozici nepřeberně. Důležité bude učit se v nich orientovat, a to přesně vidím jako poslání  budoucí školy Malše a vlastně i celého školství.“

Vojtěch Tomrle, člen výboru svazku a starosta obce Komařice (ve funkci starosty od roku 2018):

„Stavba nové svazkové školy pro naše členské obce znamená vyřešení dlouhodobého problému se zajištěním základní školní docházky. Škola bude mít pozitivní vliv na lepší propojení a stmelení regionu v sociální a kulturní oblasti. Bude to moderní škola ve venkovském prostředí, dostupná více druhy hromadné dopravy, bezpečná, inovativní a hlavně ‚naše‘…“

Další starostové a zástupci členských obcí svazku:

Miroslav Troup, starosta obce Borovnice (od roku 1993):

„Vzhledem k přetíženým školám v dojezdové vzdálenosti od školní autobusové linky a problémům s umístněním našich dětí do těchto škol je žádoucí postavit školu v blízkosti bydliště a linky školního autobusu. V současné době jsou našim dětem nabízeny vzdálené školy s přestupem z naší autobusové linky na linky městské dopravy, což značně komplikuje dopravu dětí do škol a mnohdy je do těchto vzdálených škol vozí autem rodiče, protože nestíhají začátky školního vyučování.

Další nešvar je pak přihlašování dětí na půl roku k příbuzným a známým do měst do blízkosti vybrané školy, kam naši žáci buď přímo nastupují nebo přestupují z prvního stupně. Absurdní situace pak nastává, když starší dítě do školy v dojezdové vzdálenosti již chodí a druhé mladší dítě jim tam nechtějí vzít.“

Zdeněk Šmíd, starosta obce Doudleby (od roku 2014):

„Vznik nově chystané svazkové školy je nejenom z pohledu naší obce velice důležitý. Spádové základní školy se po změně v systému spádovosti staly hůře dostupné, dojezdová vzdálenost je mnohdy 20-30 km. Nová svazková škola pro nás bude v dosahu cca 5 km, což je obrovské ulehčení a zjednodušení pro děti i rodiče.

Proto se několik obcí ze Svazku měst a obcí v regionu Pomalší spojilo, aby se vlastními silami pokusily problém vyřešit (vytvořením Dobrovolného svazku obcí) a vznikl projekt Svazkové školy Malše.“

Radim Šupka, starosta obce Doubravice (od roku 2022):

„Nově chystanou svazkovou školu považuji za důležitou, protože představuje dlouhodobě udržitelné řešení vzdělávání dětí v naší oblasti. Společným úsilím svazkových obcí můžeme zajistit kvalitní zázemí, moderní výuku a širší nabídku vzdělávacích aktivit, než by si jednotlivé obce mohly dovolit samostatně. Zároveň vnímám tento projekt jako příležitost posílit spolupráci mezi obcemi a nabídnout rodinám jistotu, že jejich děti budou mít možnost vyrůstat a vzdělávat se v místě, kde žijí.“

Jana Veselá, starostka obce Heřmaň (od roku 2018):

„Našim společným odhodláním je vytvořit moderní školu. Věříme, že investice do vzdělání našich dětí je tou nejlepší investicí do budoucnosti celého regionu, do ochrany přírody, ve které žijí, a do zachování našich tradic.“

František Urban, starosta obce Plav (od roku 2023):

„Svazková škola pro naši obec znamená výrazné zlepšení dostupnosti kvality vzdělání našich dětí v moderní škole odpovídající současným standardům a zajištění jejich kvalitnější přípravy na další studium. Významné zkrácení dojezdové vzdálenosti pro děti a rodiče přispěje ke zvýšení zájmu o bydlení v naší obci pro mladé rodiny, což je dobrým předpokladem pro zajištění dalšího rozvoje obce. Svazkovou školu tak považuji za dobrou investici do její budoucnosti.“

Gustav Had, starosta obce Roudné (od roku 2006):

„Obec musí dle zákona zajistit podmínky plnění povinné školní docházky dětem s místem trvalého pobytu na svém území.  Možností je i zajištění této povinnosti i jinou obcí, proto je svazková škola vhodnou alternativou. Demografická studie obce Roudné ukazuje prognózu vývoje vyžadující novou školu. Svazková škola je i z důvodu financování a příspěvků na realizaci a provoz z mého pohledu reálná.“

Jan Švarc, starosta obce Střížov (od roku 2018):

„Nově chystanou svazkovou školu považuji za důležitou z hlediska umístění dětí, které odchází z naší malé školy, na druhý stupeň. Většinou mají rodiče velký problém s umístěním svých dětí do požadované školy v Českých Budějovicích.“

Borovnice

Borovnice je obec v Jihočeském kraji, ležící necelých osm kilometrů jihovýchodně od Českých Budějovic. Žije zde 154 obyvatel, katastrální výměra činí 274 ha. PSČ je 370 07. K Borovnici patří i základní sídelní jednotka U Nové Vsi, která je stavebně srostlá s Novou Vsí.

Doudleby

Obec Doudleby se nachází asi 10 km jižně od Českých Budějovic na řece Malši. První zmínka o ní je v Kosmově kronice z roku 981. Název obce pochází od slovanského kmene Doudlebů či Dudlebů, který měl přijít na území Čech někdy v pátém až šestém století našeho letopočtu společně s ostatními slovanskými kmeny. Kmen Doudlebů je stejně záhadný jako jeho samotný název. První řádky o Doudlebech pocházejí z pera arabského historika a cestovatele Al Más-udího (956) ve tvaru „Dúlába“.

Heřmaň

Obec Heřmaň se nachází zhruba sedm kilometrů jihovýchodně od Českých Budějovic. Žije zde 203 obyvatel. První písemná zmínka o obci je z roku 1400, oficiálně byla obec založena roku 1787. Heřmaň je vesnička na kopci nad Malší. Lze se do ní dostat z Vidova, nebo z Plava, další cesta odtud vede už rovněji do Nové Vsi nebo Střížova. Jižně od obce, na kraji lesa, vybudoval v roce 1921 zdejší rodák Josef Krátký se spoluobčany pamětní pomník na počest vyhlášení samostatné Československé republiky. Na 4 žulových deskách pod vrcholovým jehlanem jsou vytesána jména: Masaryk, Žižka, Hus, Komenský. Tyto desky, i se jménem prvního ČS prezidenta, přetrvaly na svém místě i v letech 1948 až 1989.

Komařice

Obec Komařice se nachází v okrese České Budějovice, zhruba 8 km severozápadně od Trhových Svinů a 12 km jihovýchodně od Českých Budějovic. První potvrzená zmínka o obci pochází z roku 1346, kdy se zde připomíná Beneš z Komařic. V letech 1565 až 1566 přestavěl Jiří Kořenský z Terešova se svou manželkou Kristinou Dráchovskou z Dráchova komařickou tvrz na renesanční zámek. Ten i s panstvím roku 1623 koupil od jejich vnuka Ctibora Kořenského cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě, který ves držel až do zrušení poddanství. Pod správu Komařic dnes spadají také Pašinovice, Sedlo a Stradov.

V obci je udržován bohatý kulturní i spolkový život. K nejvýraznějším spolkům patří dobrovolní hasiči z Komařic a Sedla, jejichž družstva se pravidelně účastní soutěží SDH a často se umisťují na předních příčkách. Komařice si také uchovávají dlouhou tradici masopustních průvodů, které jsou každoročně významnou společenskou událostí. V posledních letech se obec postupně demograficky omlazuje – přibývá mladých rodin a život v ní tak zůstává živý a pestrý.

Nová Ves

Plav

Obec Plav leží jižně od Českých Budějovic a rozkládá se po obou březích řeky Malše v nadm.výšce 409 m. Rozloha katastrálního území obce je 510 ha. K  1.1.2010 měla obec Plav 381 trvale žijících obyvatel. Podle pověsti, která se zde udržuje, připluli na místa dnešní obce tři bratři. Postavili si zde příbytky a položili tak obci základ a dali ji jméno Plavo. Doklady o dávném osídlení této lokality svědčí také zbytky pohanského pohřebiště s mohylami, které se nachází cca 1,5 km od centra obce. Mohyly byly v 19. stol. archeologicky prozkoumány a nálezy jsou uloženy v Jihočeském muzeu v Č.Budějovicích. Pouzdro s prstí z těchto míst je uloženo v Praze v suterénu Národního divadla. Nejstarší písemná dochovaná zpráva o existenci obce  je z roku 1262, kdy Vok z Rožmberka daroval vesnici klášteru ve Vyšším Brodě.

Střížov

Střížov je malá obec s více než dvěma sty obyvatel, vzdálená deset kilometrů na jih od Českých Budějovic. První písemné zmínky o jedné z nejstarších obcí Doudlebska, která byla strážnicí na Vitorazské stezce, pocházejí z roku 1263. Pohled z širokého okolí upoutá kostel sv. Martina, v němž byl pokřtěn Jan Žižka z Trocnova. Kostel má gotické kněžiště s barokní přístavbou. Obec žije svébytným kulturním životem, kterému dominuje dodržování tradic v čele s masopustní koledou. Každoročně si koledníci vyžádají povolení od starosty obce a za tónů "Červené růžičky" vycházejí ze Střížovské hospody, aby se tam mohli navečer opět vrátit. Každoročně se zde též koná Bartolomějská pouť, která byla do zdejšího kostele sv. Martina přenesena ze zbořeného kostela sv. Bartoloměje v nedalekém údolí Želno. Střížov nabízí krásné pohledy na Doudlebsko, Budějovickou kotlinu, Blanský les, Kleť, předšumavské pohoří a novohradské hory. Kaplička nedaleko obce nad Obecním rybníkem na snímku si zahrála v seriálu "Bylo nás pět". Před ní potkal žebrající Oťásek s Petrem Bajzou procesí. Z typických štítových statků si zaslouží největší pozornost statek Třetinů a statek Otrubů, čp. 8, v jehož štítu byly ještě ve čtyřicátých letech dvě pozdně barokní sošky.

Vidov

Vidov je malá jihočeská vesnička, nacházející se asi 5 km jižně od Českých Budějovic ve výběžku  Českobudějovické   pánve v průměrné nadmořské výšce 400m nad mořem. Obcí protéká řeka Malše a krásná okolní příroda přímo vybízí k výletům jak pro pěší, tak pro milovníky cyklistiky. Osídlení člověkem je v okolí obce doloženo již z doby bronzové. Nejstarší písemná zmínka o obci pochází z r.1357, kdy Jindřich z Vidovpole svědčil při jmenování faráře v kostele v Nákří. Do r.1895 patřil Vidov pod obec Hodějovice, v letech 1895 až 1924 pod obec Plav. Rozlukou roku 1924 vznikla samostatná obec Vidov. Ve 30. letech měla obec kolem 100 obyvatel, v provozu zde byl hostinec, pekárna, trafika, bylo vybudováno hasičské skladiště pro místní hasičský sbor. Po 2. světové válce byl v r.1956 spojen Vidov s obcí Roudné. Od roku1990 byla samostatná obec Vidov znovu obnovena. V letech 2004 -2007 došlo k územnímu rozvoji výstavbou řadových domů v lokalitě „V lukách“, čímž se počet obyvatel téměř zdvojnásobil. V současné době (r.2022) žije ve Vidově 607 obyvatel. V obci aktivně působí čtyři spolky – SK Vidov, Spolek přátel Vidova a okolí, SDH Vidov a Vidovský spolek vína, které se, spolu s obcí, starají o bohatý celoroční sportovně kulturní program nejen pro místní obyvatele.

Roudné

Obec Roudné se nachází necelých 5 km od centra Českých Budějovic, na levém břehu řekyMalše.  Žije zde přibližně 1 500 obyvatel.

Doubravice

Obec Doubravice leží na severozápadně až západně orientovaných svazích a souvisí přímo opticky s krajským městem. Svoji vyvýšenou polohou vytváří malebný horizont krajskému městu. Pohled z Černé věže českobudějovického náměstí upoutá právě panorama naší obce, které je popsáno přímo na věži. V současné době má obec Doubravice 306 obyvatel.