Členové Dobrovolného svazku obcí Svazková škola MALŠE
Borovnice
Borovnice je obec v Jihočeském kraji, ležící necelých osm kilometrů jihovýchodně od Českých Budějovic. Žije zde 154 obyvatel, katastrální výměra činí 274 ha. PSČ je 370 07. K Borovnici patří i základní sídelní jednotka U Nové Vsi, která je stavebně srostlá s Novou Vsí.
Doudleby
Obec Doudleby se nachází asi 10 km jižně od Českých Budějovic na řece Malši. První zmínka o ní je v Kosmově kronice z roku 981. Název obce pochází od slovanského kmene Doudlebů či Dudlebů, který měl přijít na území Čech někdy v pátém až šestém století našeho letopočtu společně s ostatními slovanskými kmeny. Kmen Doudlebů je stejně záhadný jako jeho samotný název. První řádky o Doudlebech pocházejí z pera arabského historika a cestovatele Al Más-udího (956) ve tvaru „Dúlába“.
Heřmaň
Obec Heřmaň se nachází zhruba sedm kilometrů jihovýchodně od Českých Budějovic. Žije zde 203 obyvatel. První písemná zmínka o obci je z roku 1400, oficiálně byla obec založena roku 1787. Heřmaň je vesnička na kopci nad Malší. Lze se do ní dostat z Vidova, nebo z Plava, další cesta odtud vede už rovněji do Nové Vsi nebo Střížova. Jižně od obce, na kraji lesa, vybudoval v roce 1921 zdejší rodák Josef Krátký se spoluobčany pamětní pomník na počest vyhlášení samostatné Československé republiky. Na 4 žulových deskách pod vrcholovým jehlanem jsou vytesána jména: Masaryk, Žižka, Hus, Komenský. Tyto desky, i se jménem prvního ČS prezidenta, přetrvaly na svém místě i v letech 1948 až 1989.
Komařice
Obec Komařice (Komářice, německy Komarschitz) se nachází v okrese České Budějovice, kraj Jihočeský, zhruba 8 km severozápadně od Trhových Svinů a 12 km jihovýchodně od Českých Budějovic. První zmínka o obci pochází z roku 1278, ale tyto zprávy nejsou považovány za spolehlivé. První potvrzená zmínka je z roku 1346, kdy se zde připomíná Beneš z Komařic (Benessius de Komarzicz). V letech 1566 až 1566 přestavěl Jiří Kořenský z Terešova komařickou tvrz na renesanční zámek. Zámek s panstvím koupil roku 1623 od Ctibora Kořenského cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě, který pak držel ves až do zrušení poddanství. Po třicetileté válce byly Komařice téměř zpustlé (pouze dvě ze 46 hospodářských stavení byly schopny platit kontribuci, tj. daň v naturáliích).
Nová Ves
Plav
Obec Plav leží jižně od Českých Budějovic a rozkládá se po obou březích řeky Malše v nadm.výšce 409 m. Rozloha katastrálního území obce je 510 ha. K 1.1.2010 měla obec Plav 381 trvale žijících obyvatel. Podle pověsti, která se zde udržuje, připluli na místa dnešní obce tři bratři. Postavili si zde příbytky a položili tak obci základ a dali ji jméno Plavo. Doklady o dávném osídlení této lokality svědčí také zbytky pohanského pohřebiště s mohylami, které se nachází cca 1,5 km od centra obce. Mohyly byly v 19. stol. archeologicky prozkoumány a nálezy jsou uloženy v Jihočeském muzeu v Č.Budějovicích. Pouzdro s prstí z těchto míst je uloženo v Praze v suterénu Národního divadla. Nejstarší písemná dochovaná zpráva o existenci obce je z roku 1262, kdy Vok z Rožmberka daroval vesnici klášteru ve Vyšším Brodě.
Střížov
Střížov je malá obec s více než dvěma sty obyvatel, vzdálená deset kilometrů na jih od Českých Budějovic. První písemné zmínky o jedné z nejstarších obcí Doudlebska, která byla strážnicí na Vitorazské stezce, pocházejí z roku 1263. Pohled z širokého okolí upoutá kostel sv. Martina, v němž byl pokřtěn Jan Žižka z Trocnova. Kostel má gotické kněžiště s barokní přístavbou. Obec žije svébytným kulturním životem, kterému dominuje dodržování tradic v čele s masopustní koledou. Každoročně si koledníci vyžádají povolení od starosty obce a za tónů "Červené růžičky" vycházejí ze Střížovské hospody, aby se tam mohli navečer opět vrátit. Každoročně se zde též koná Bartolomějská pouť, která byla do zdejšího kostele sv. Martina přenesena ze zbořeného kostela sv. Bartoloměje v nedalekém údolí Želno. Střížov nabízí krásné pohledy na Doudlebsko, Budějovickou kotlinu, Blanský les, Kleť, předšumavské pohoří a novohradské hory. Kaplička nedaleko obce nad Obecním rybníkem na snímku si zahrála v seriálu "Bylo nás pět". Před ní potkal žebrající Oťásek s Petrem Bajzou procesí. Z typických štítových statků si zaslouží největší pozornost statek Třetinů a statek Otrubů, čp. 8, v jehož štítu byly ještě ve čtyřicátých letech dvě pozdně barokní sošky.
Vidov
Vidov je malá jihočeská vesnička, nacházející se asi 5 km jižně od Českých Budějovic ve výběžku Českobudějovické pánve v průměrné nadmořské výšce 400m nad mořem. Obcí protéká řeka Malše a krásná okolní příroda přímo vybízí k výletům jak pro pěší, tak pro milovníky cyklistiky. Osídlení člověkem je v okolí obce doloženo již z doby bronzové. Nejstarší písemná zmínka o obci pochází z r.1357, kdy Jindřich z Vidovpole svědčil při jmenování faráře v kostele v Nákří. Do r.1895 patřil Vidov pod obec Hodějovice, v letech 1895 až 1924 pod obec Plav. Rozlukou roku 1924 vznikla samostatná obec Vidov. Ve 30. letech měla obec kolem 100 obyvatel, v provozu zde byl hostinec, pekárna, trafika, bylo vybudováno hasičské skladiště pro místní hasičský sbor. Po 2. světové válce byl v r.1956 spojen Vidov s obcí Roudné. Od roku1990 byla samostatná obec Vidov znovu obnovena. V letech 2004 -2007 došlo k územnímu rozvoji výstavbou řadových domů v lokalitě „V lukách“, čímž se počet obyvatel téměř zdvojnásobil. V současné době (r.2022) žije ve Vidově 607 obyvatel. V obci aktivně působí čtyři spolky – SK Vidov, Spolek přátel Vidova a okolí, SDH Vidov a Vidovský spolek vína, které se, spolu s obcí, starají o bohatý celoroční sportovně kulturní program nejen pro místní obyvatele.
Roudné
Obec Roudné se nachází necelých 5 km od centra Českých Budějovic, na levém břehu řekyMalše. Žije zde přibližně 1 500 obyvatel.
Doubravice
Obec Doubravice leží na severozápadně až západně orientovaných svazích a souvisí přímo opticky s krajským městem. Svoji vyvýšenou polohou vytváří malebný horizont krajskému městu. Pohled z Černé věže českobudějovického náměstí upoutá právě panorama naší obce, které je popsáno přímo na věži. V současné době má obec Doubravice 306 obyvatel.